Oblast Dachsteinu

Druhý ročník "Rocky campu" se po roce konal opět v severních vápencových Alpách v oblasti Dachsteinu. Akce byla organizována CK Alpy. Společnou základnou všech účastníků byl horský hotel Predigtstuhl. Akci zajišťovali opět místní horští vůdci. Campu se zúčastnilo celkem 79 zájemců, což s sebou bohužel přineslo nevýhodu většího počtu horalů na jednoho horského vůdce, než bylo předpokládáno. Tím se prodloužily čekací intervaly jak při cvičení základů techniky ferratového lezení, tak na samotných zajištěných cestách. Nicméně pod odborným vedením jsme si nové informace a zkušenosti odnesli i my dva, kteří jsme již měli několik obtížnějších ferrat slezeno. Opravdovým bonbónkem celé akce bylo hned páteční odpoledne, které jsme strávili v soukromé cvičné lanové aréně školy horských vůdců Outdoor Leadership. Na vysokých lanových překážkách jsme si užili spoustu adrenalinové zábavy.

V sobotu jsme si vybrali zdolání vyhlášené ferraty Intersport Klettersteig (Gosau Steig) obtížnosti C/D na vrchol Grosser Donnerkogel (2 054 m). Jedná se o velmi dlouhou a fyzicky náročnou cestu. Délka ocelového lana je 1 230 m a překonává převýšení 470 výškových metrů. Doba strávená na laně se pohybuje okolo nejméně pěti hodin. Výstup ke stěně a následný sestup zpět k Vordere Gosausee podstatně urychlí lanovka. Nezbytnou nutností je hezké počasí. Obzvláště na deště a bouřek je tato trasa velmi klouzavá a nebezpečná. Po celou dobu také není žádná možnost úniku. Nezáživným úsekem byla jen druhá část trasy (ohodnocena obtížností B), která znamenala zdlouhavé klouzání po bahnitých cestách a proplétání se mezi klečí. Jinak se jednalo o velmi pěkné vzdušné lezení, které rozhodně není vhodné pro začátečníka. Podrobnější popis a mapky profilu cesty je možno najít zde a zde.

V neděli dopoledne jsme si vychutnali ještě extrémní ferratu (obtížnost D) Panorama-Klettersteig "Sisi" na vrchol Loser (1 837 m). Tento vrchol již patří k alpské skupině Totes Gebirge. Příjezd k nástupu na ocelové lano je vždy za využití Loser-Panorama Strasse, na které se platí mýtné. Délka lana této jištěné cesty je "pouze" 450 m a celkové převýšení 200 m. Nicméně se jedná o velmi fyzicky náročné lezení neustále po téměř kolmé stěně, které trvá 2-3 hodiny. Je vhodné zcela jen pro pokročilé lezce. Přihodilo se nám hned při nástupu na stěnu, že některé dívky z jiné skupiny se po několika výškových metrech otáčely zpět dolů. První úsek skutečně prověří připravenost každého účastníka a přitom je nutno mít na paměti, že bude ještě hůř. Pro nás byl toto zatím nejtěžší klettersteig, který jsme s úspěchem zdolali. Podrobnější popis a mapky profilu trasy je možno najít zde a zde.

 

Po krátkém odpočinku po namáhavém dopoledním skalním lezení jsme si ještě v neděli v odpoledních hodinách vyběhli okolo Vorderer a Hinterer Gosausee na Adamekhütte (2 196 m). Bylo příjemné zaměstnávat spíše nohy než unavené ruce. Chata byla skoro opuštěná. Obsluhovala zde slečna z Čech, takže jsme se zde pohodlně domluvili česky. Trasa není orientačně vůbec náročná, pohodlnou chůzí je doba stoupání asi na čtyři hodiny. Okolo osmé hodiny jsme si již na terase užívali usínajících hor.

Jen po ránu nám počasí nepřálo. Bylo zataženo, foukalo a mrholilo. Ani v tomto nečase nebyl však pro nás žádný problém najít vyšlapanou cestu přes ledovec Grosser Gosaugletscher pod skalnatý hřeben vrcholu Hoher Dachstein, ale uložená trasa v GPSce se místy docela hodila. Posledních asi 200 výškových metrů skalního lezení bylo pro nás zkušené ferratisty již hračkou, i když kámen občas klouzal. Trasa je opět skoro celá doprovázena fixním ocelovým lanem. Až při sestupu dolů se na nás usmálo sluníčko a my jsme se ohřáli před sestupem zpět stejnou cestou dolů k jezeru Vorderer Gosausee, při kterém nás zase zastihla bouřka. Na výstup na tento známý vrchol postačují zcela pohodovým tempem jen dva dny. Celá trasa je minimálně jak orientačně, tak fyzicky náročná.